12. neděle v mezidobí (C)

Když se Ježíš o samotě modlil a byli s ním jeho učedníci, otázal se jich: „Za koho mě lidé pokládají?“
...
„A za koho mě pokládáte vy?“

Viz Lk 9,18-24

E-vangelium on-life

Ježíšovy otázky: „Za koho mě lidé pokládají?  A za koho mě pokládáte vy?“ nejsou anketní otázky při zjišťování veřejného mínění. Nejsou ani podněty k rozproudění rozhovoru s učedníky, aby řeč nestála. Obě otázky jsou plodem Ježíšovy modlitby. Ježíšova modlitba je zvlášť intenzivním momentem, kdy Ježíš prožívá a vyjadřuje svůj synovský vztah k Bohu, a zároveň privilegovaným „prostorem“, kdy mohou do tohoto vztahu „nahlédnout“ i jeho učedníci. Z modlitby pramenící otázky: „Za koho mě lidé pokládají? A za koho mě pokládáte vy?“ tudíž velmi dobře vyjadřují Ježíšovu starost, zda ti, k nimž ho Otec poslal, chápou, nebo alespoň začínají chápat, že on je ten, v němž mají život (srov. Jan 1,4; Jan 3,15.36; Jan 5,24).

Skutečnost, že otázky, které Ježíš klade svým učedníkům, se rodí z jeho modlitby, nás staví ještě před další otázku: Je i naše modlitba tak intenzivní zkušeností našeho synovského (resp. dceřiného) vztahu k Bohu, že se z něj rodí živý zájem o to, aby Boha a Ježíše Krista, kterého on poslal, poznali i druzí?