24. neděle v mezidobí (B)

Potom je začal poučovat, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona,
že bude zabit, ale po třech dnech že vstane z mrtvých. A mluvil o tom otevřeně.
Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat. On se však obrátil, pohleděl na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z očí, satane! Neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské.“
Ježíš si zavolal lidi i své učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě!
Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mě a pro evangelium ztratí, zachrání si ho.“

Viz Mk 8,27-35

E-vangelium on-life

Odborníci se shodují v tom, že Ježíšova otázka: „Za koho mě pokládáte vy?“ a Petrova odpověď: „Ty jsi Mesiáš!“ představují jakousi dělící čáru v Markově evangeliu. V této chvíli jakoby učedníci složením zkoušky ukončovali jeden ročník Ježíšovy školy a postupovali do vyššího ročníku. Marek totiž na samém začátku představuje svoje dílo jako „evangelium o Ježíši Kristu, Synu Božím“ (viz Mk 1,1). Dnes vidíme, že učedníci zvládli první část. Pochopili, že Ježíš, kterého mají před sebou, je Mesiáš (= Kristus). Ještě jim sice není úplně jasné, co toto poslání obsahuje, neboť o něm mají své vlastní představy. (Viz: „Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat.”) Od této chvíle je však Ježíš už začne uvádět do druhé části svého tajemství. Mají v něm poznat Božího Syna a tato pravda jim doplní a osvětlí i dosud nejasnou pravdu o Mesiáši. Jejich víra v Ježíše bude úplná teprve tehdy, když přijmou obě pravdy dohromady: Mesiáš + Boží Syn. Zvládnutí zmiňovaného „druhého ročníku Ježíšovy školy” představuje setníkovo vyznání pod křížem: „Tento člověk byl opravdu s Syn Boží!“ (Mk 15,39). Definitivním osvědčením o úspěšném absolvování je však teprve rozhodnutí jít za ním, zapřít sám sebe, vzít svůj kříž a následovat ho. My jsme oproti učedníkům i setníkovi ve velké výhodě. Oni touto školou prošli jako první a učili se na svých vlastních chybách. Všechny „úkoly“ museli vypracovat sami. My můžeme využít jejich knihy, sešity, taháky, zkušenosti, zkrátka veškeré „know-how“, které obvykle starší sourozenci zanechávají mladším. A tou nejdůležitější fintou, která zaručeně funguje, když člověk neví, jak dál, nebo když trefí úplně vedle, je odpověď, kterou dostal Petr, když on sám „trefil vedle“. Ježíšova odpověď: „Jdi mi z očí!“ totiž v originálu doslova zní: „Jdi za mne!“ Ježíš tedy Petrovi neříká: „Zmiz!“ (jako by se nám mylně mohlo zdát), ale: „Kráčej za mnou, v mých šlépějích! Tam určitě neztratíš cestu a půjde se ti snáz. Když budeš mít před očima mne, tehdy všechno pochopíš.“