05.01.2018, kategorie: Titulní stránka

Svátek křtu Páně (B)

Svátek křtu Páně (B)

V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a dal se od Jana v Jordáně pokřtít. Hned jak vystupoval z vody, spatřil, že se nebe rozevřelo a že se na něho snáší Duch jako holubice. A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení!“

Viz Mk 1,6b-11

E-vangelium on-life

Evangelista Marek se někdy zdá být skoupý na slovo. Ale i v těch pár řádcích, které věnuje Ježíšovu křtu, se mu povedlo výborně načrtnout obraz Toho, který přichází. Jaké očekávání asi naplnilo srdce Janových posluchačů, když slyšeli jeho slova: „Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků“? Už Jan musel být v jejich očích nemalý „borec“. Vždyť k němu přicházeli obyvatelé „celého judského kraje, dávali se od něho křtít a vyznávali své hříchy“ (srov. Mk 1,5). Byli vůbec schopni představit si někoho ještě většího, ještě úžasnějšího, ještě obdivuhodnějšího, ještě mocnějšího…? A právě v těch dnech, když očekáváním napjatý lid v okolí Jordánu vyhlíží mesiáše, který by jediným pohybem svého malíčku konečně rozprášil protivné Římany, přichází úplně obyčejný Ježíš z Nazareta v Galileji – tedy z bezvýznamného zapadákova kontaminovaného hnusnými pohany (viz „Galilea pohanů“, Iz 8,23, Mt 4,15), a místo toho, aby sestoupil z nebeských výšin, zjevuje se tak, že vystupuje z vody Jordánu – tudíž nikoliv seshora dolů, jak by se to na správného mesiáše slušelo, nýbrž zezdola, z řeky Jordán, do níž se před ním ponořily stovky zaprášených, upocených a hlavně hříšných obyvatel celé Judey. Toto je „portrét“ milovaného Božího Syna, jak ho zobrazuje Markovo evangelium. Marek s tímto titulem zachází šetrně (srov. Mk 3,7-12), ale jasně dává najevo, že Boží Syn je ten, jenž se staví do zástupu hříšníků, protože „se neostýchá nazývat je svými bratry“ (viz Žid 2,11). Boží Syn je ten, jenž „bude mnoho trpět a bude v opovržení“ (viz Mk 9,2-12). Boží Syn je ten, který zemře mezi zločinci (viz Mk 15,27-39). Jen tak nás totiž vysvobodí ne z moci utiskovatelů, kteří zabíjí tělo (srov. Mt 10,28), ale z moci naší vlastní chorobné touhy po moci.

 
 
Nahoru