11.10.2017, kategorie: Titulní stránka

Račte vstoupit

Račte vstoupit
z rozhovoru pro časopis Rodinný život

Na jaře jsme dostaly e-mail s prosbou, abychom pro časopis Rodinný život (který vydává Centrum pro rodinný život v Olomouci)napsaly něco o naší komunitě. Časopis je věnován rodinám, proto nás taková věc zaskočila. Ale nešlo o omyl. Vám, našim čtenářům a příznivcům, tedy představujeme naši malou pražskou komunitu paulínek. Račte prosím vstoupit…

***

Jak se žije u „českých“ paulínek?

Naše komunita existuje již více než dvacet let; tvoří ji šest sester z šesti zemí a tří kontinentů, přičemž mezi nejmladší a nejstarší je věkový rozdíl téměř třiceti let. Z toho lze snadno vytušit, jak dynamický je život této „rodiny“. Nespojuje nás pokrevní pouto, ale společné povolání žít podle evangelia a hlásat jej. Toto povolání, které je Božím darem (k opatrování) a svědectvím rozdělenému světu, si uvědomujeme i při setkáních se sestrami z celého světa.

Pokud byste se po nás sháněli během týdne, najdete nás v knihkupectví, jež máme od roku 2010 otevřeno v centru Prahy u kostela Panny Marie Sněžné, kde nám františkáni propůjčili prostor bývalé kaple. Dle reakcí zákazníků se zdá, že se nám podařilo dát tomuto prostoru „duši“, takže platí zakladatelovo heslo, že „knihkupectví je chrámem – knihkupec kazatelem…“Lidem například vysvětlujeme, jak se modlí růženec či breviář nebo jaký je rozdíl mezi jednotlivými Biblemi.  Jindy radíme při výběru knihy babičce, která nesmí přinést vnoučkům knihu na první pohled „zbožnou“, nebo manželce, jež by ráda povzbudila svého muže k duchovnějšímu životu, a při tom se poptá i po titulech pro své odrůstající děti. Vždy však nejde pouze o prodej knih. Lidé se často třeba jen zastaví, aby nás pozdravili nebo nám svěřili nějaké své trápení.

Druhým místem, kde jsme stále, ale skrytě přítomny, je naše redakce. Vlastně jde o dvě místnosti v přízemí domu, kde se nachází také náš „komunitní byt“. Zde se rozhoduje o tom, co vydáme, tady se dělají jazykové korektury a sazba knih a máme tu i sklad, odkud putují balíčky k těm, kdo nakupují v našem e-shopu. U jednoho z počítačů sedí sestra, která komunikuje s virtuálním světem a stará se o rubriku „prosím o přímluvu“.

Jak v knihkupectví, tak v redakci a distribuci máme pomocníky: zaměstnance, kteří navíc sdílejí naši vizi apoštolátu, ale často nám pomáhají i různí dobrovolníci. Posilou je také okruh odborníků, s nimiž konzultujeme vhodnost určitých titulů k vydání v českém prostředí. I toto vnímáme jako dar.

Během dne nastanou okamžiky, kdy tu a tam některá sestra „zmizí“. Důvodem je čas adorace a někdy také zcela prostý fakt, že někdo musí nakoupit, někdo vyprat a jiný uvařit. V tom všem se střídáme. Některé večery patří společnému sdílení Božího slova, sdílení v rámci studia (naposledy četba čtvrté kapitoly papežského dokumentu Amoris laetitia /Radost z lásky/ – co papež František říká o manželské lásce, platí totiž i o vztazích v řeholní komunitě!). Když máme volnější večer, hrajeme spolu třeba stolní hry.

A o nedělích? Některé z nich patří tichu a společné večerní adoraci, jindy si vychutnáme dlouhý společný oběd, večer pak vybereme film, na který se podíváme a společně o něm diskutujeme. Jednou za měsíc vyrážíme na výlety a návštěvy (buď každá sama, nebo společně) a každý rok se těšíme na květen, kdy nás čeká velký společný výlet. Být spolu je pro nás radostí, ale vše vyžaduje pečlivou přípravu, aby každé ze sester na výletě něco „sedlo“. Krásnou poutí byla například cesta na sever Itálie, do míst, kde vznikl náš řád a kam jsme putovaly i s našimi spolupracovníky; o rok později zase se skupinou mládeže. V Roce sv. Pavla se naše komunita vydala po stopách tohoto apoštola (od Neapole po Řím).

V průběhu roku se snažíme, nejčastěji při příležitosti narozenin, vyrazit si do kina (právě jsme si koupily lístky na Scorseseho film Mlčení), a dokonce jsme párkrát zašly do divadla nebo na koncert! O Pražské muzejní noci máme šanci navštívit i taková místa, kam se z časových důvodů běžně nedostaneme. Jindy zase organizujeme prezentace nových knih, spojené většinou s nějakou besedou či přednáškou (naposledy Amoris laetitia /Radost z lásky/ na téma manželské lásky; Misionářka lásky aneb jak inspirovat děti životem světců; nebo kniha C.S. Lewis: Ve světě fantasy a evangelia o křesťanských kořenech Lewisových knih). O naši spiritualitu se však dělíme také pořádáním přednášek, modlitebních večerů a rozvíjením dalších iniciativ.

Na závěr jsou zde tipy sester na knihu z produkce nakladatelství Paulínky, která je nejvíce oslovila:

s. Molly – čtivý román ze života Svaté rodiny Stín Otce;
s. Isidora – S Bohem v Rusku a po ní následující titul On mne vede jako silné svědectví o víře;
s. Rosanna – duchovní beletrie Jako laň na výšinách (k dispozici již jen jako e-kniha);
s. Judith – A bojím se snů, protože má ráda historii a nevadí jí, že jde o drsný příběh z koncentračního tábora Ravensbrück, neboť kniha je také výpovědí o síle lidskosti a víry;
s. Anna – rozhovor s papežem Františkem U mne je vždy otevřeno, díky němuž lépe pochopila jeho myšlení a pak snáze překládala další jeho knihy;
s. Andrea – román Boží přítelkyně o Terezii z Ávily, neboť světice je její patronkou a „vášeň pro Boha“ stála u zrodu její konverze.

 
 
Nahoru