Příprava na Slavnost Ježíše Mistra

I letos se připravujeme na jednu z našich hlavních kongregačních slavností. Základní informace o jejím smyslu jsme přinesly vloni. Tentokrát jako plod úcty k Ježíši Mistru, která se stává stylem života, přinášíme rozhovor s jednou z našich sester. Pro ni jistě platí závěrečné tři prosby z Modlitby k Ježíši Mistru: Ježíši Pravdo, dej, ať jsem světlem světa; Ježíši Cesto, dej, ať jsem pro druhé příkladem; Ježíši Živote, dej, ať moje přítomnost všude přináší milost a útěchu.

S touto sestrou jste mohly vidět video, které obsahovalo závěr rozhovoru, nyní si ho můžete přečíst celý.

Žít zakořeněni v Kristu v každodenní realitě

Sestru Bernardu jsme potkaly poprvé v červnu během našich exercicií v Praze. Na tohle setkání asi už nikdy nezapomeneme.  Tenkrát jsme od týdne stráveného za jejího doprovázení nic výjimečného neočekávaly. Jenže už první chvíle s ní dávaly tušit, že tahle „řeholní babička plná energie je jiná. Že v jejím pohledu a úsměvu se skrývá cosi zvláštního, cosi hlubokého a pokojného, a že když promluví, nejde o nějakou teorii nebo citace z děl křesťanských mystiků minulých dob, ale o její životní zkušenost, kterou si nechce nechat pro sebe, ale do které zve úplně každého (exercicií se účastnily nejen sestry, ale i laické paulínské spolupracovnice).

Natočily jsme s ní krátký rozhovor, jehož závěrečnou část můžete i vidět. Zde je přepis celého rozhovoru:

Jmenuji se Bernarda Cadavid a paulínkou jsem celý život. Vstoupila jsem totiž do kongregace ve třinácti letech a teď už mi je sedmdesát. Již tak brzy jsem věděla, že mě Pán volá. Už tehdy mi dal zvláštním způsobem pocítit svou lásku. I když to tenkrát nebylo úplně zralé rozhodnutí, mé srdce už plně tíhlo k Bohu. Byla to tedy má odpověď na Jeho lásku.

Když se dnes zamyslím nad tím, co to pro mě znamená, že jsem Dcera sv. Pavla, napadá mě odpověď, že to je přesně to, co naplňuje smysl mého života. Protože během mého dlouhého života jsem nalézala nejhlubší odpovědi na obavy, které jsem nosila v srdci: jak žít ve spojení s Bohem, jak sloužit lidem, jak darovat svůj život.

Jako paulínky máme knihkupectví, která jsou jedním z výrazů našeho darování se bratřím. Bl. Jakub Alberione je nazýval centry evangelizace; chrámy, ve kterých se lidé setkávají s Bohem. Potkávají se tam s námi a my v srdcích neseme Jeho přítomnost, Jeho Slovo. Ze zkušenosti mohu říci, že mnohokrát tam lidé nalézají Boha, nejenom ve Slově, na základě kterého prožívají obrácení, ale také při četbě našich knih nalézají  odpovědi na své otázky. Často jde třeba jen o  jedno nepatrné slovo, které nasměruje jejich život, které jim poskytne útěchu. Ano, knihkupectví je pro mnoho lidí místem, kde se setkali s Bohem. A pro nás sestry je místem, kde darujeme samy sebe a kde se setkáváme s lidmi a s „trpícími srdci“, která mnohdy nesou ve svém nitru.
Myslím si, že je to velký Boží dar, že jsem mohla takto sloužit nejen v knihkupectvích, ale také na misiích. Strávila jsem mnoho let v Ekvádoru, ve Venezuele, v Portoriku, v Peru a dalších zemích Latinské Ameriky, rovněž ve Spojených státech a pak i na Dálném východě a teď také v Evropě. Sloužila jsem tam nejrůznějšími způsoby, pracovala jsem v rádiu, psala jsem, vytvářela jsem duchovní program pro mnoho mladých lidí, misijně jsem působila v rodinách. Snažím se nechat mnou samou protékat Boží lásku k lidem. Cítím se jako kanálek, do kterého od Něj neustále vtéká Jeho láska a z něhož tato láska zase proudí k dalším lidem. Cítím se být pozvána k tomuto úkolu a odpovídám sice nedokonale, ale skutečně s vášnivým přáním, aby lidé mohli sami zakusit, že jsou milováni Bohem, který je jim otcem i matkou.

Lidem, kteří hledají Krista; lidem, kteří po Něm žízní; lidem, kteří – aniž by to činili vědomě – hledají Krista jako nejhlubší odpověď na otázku svého života, říkám s naprostou jistotou: Podívej se, Kristus je uvnitř tebe. Ty jsi živým chrámem, ve kterém On přebývá. Tam, v hlubinách tvého srdce, Kristus tvoří opěrný pilíř tvé existence, daruje ti Svou lásku. A je to právě tato láska, která ti dává život. A je to právě tato láska, která je ti oporou, i když nikdy nepocítíš Jeho přítomnost; i když Ho neznáš; i když se o Něj nezajímáš. On je nejhlubším důvodem tvé existence. Jsi obýván živým Kristem! Proto bych ti ráda svěřila toto: když se nacházíš v nějaké těžké situaci, třeba když jsi osamocen, podívej se do hlubin svého srdce a svěř se Jeho lásce. Nebudeš zklamán, vždycky najdeš odpověď.

***

Sestry středoevropské delegatury a paulínští spolupracovníci (terciáři) budou v následujích dnech spojeni touto krátkou modlitbou. Myslíme, že se k ní může přidat každý...